Dobytí říše Aztéků

Dobytí říše Aztéků patří bezesporu k fascinujícím příběhům. V době, kdy Španělé přistáli u mexického pobřeží, byla moc Aztéků v zenitu. Dobyvatelé právem považovali Tenochtitlan za „nejtřpytivější klenot Mexického údolí“; aztécká metropole v mnoha ohledech překonávala naprostou většinu evropských velkoměst. Conquistadory poháněla touha po zlatě, moci a slávě; lákalo je především pohádkové bohatství tajemné říše, o níž kolovaly fantastické pověsti. Hernán Cortés, jenž stanul v čele výpravy, měl pověst schopného a nesmírně ambiciózního muže. Dobytí aztéckého impéria však vyžadovalo více než jen odvahu, lstivost a bezohlednost. Hlavní roli sehráli především jeho indiánští spojenci, kteří sledovali své vlastní zájmy. Není divu, že cesta k vítězství byla dlážděna porážkami a neúspěchy. V průběhu Truchlivé noci zahynuly stovky conquistadorů, zatímco zbytek výpravy včetně jejího velitele se zachránil jen díky překotnému útěku z Tenochtitlanu. Cortés byl nicméně odhodlán uspět za každou cenu. Téměř šest měsíců usilovně shromažďoval vojáky, spojence, vybavení a zásoby k dalšímu tažení. Poté v naději na pokoření protivníka sestoupil znovu do Mexického údolí. Obléhání aztécké metropole trvalo více než dva měsíce. Nakonec obránci podlehli; „nejtřpytivější klenot Mexického údolí“ zmizel pod nánosem trosek a popela. Dobytí říše Aztéků bezesporu představovalo významný milník ve španělské koloniální expanzi, která položila základy moci Španělů ve Střední Americe na dalších 300 let.