Dobytí říše Inků nesporně patří k vrcholům španělské conquisty na jihoamerickém kontinentu. V roce 1532 se poblíž zničeného Tumbesu vylodila výprava o síle 168 mužů. V jejím čele stál Francisco Pizarro, čtyřiapadesátiletý conquistador, který získal svolení španělské koruny pokračovat v objevech a dobývání doposud neznámých oblastí Nové světa. Pizarro stejně jako řada dalších dobyvatelů toužil po moci a bohatství. Shodou okolností vstoupil na území Peru v době, kdy říší Inků zmítal bratrovražedný boj mezi příslušníky vládnoucí dynastie. V Cajamarce se poprvé setkal s Atahualpou, jenž se zmocnil vlády nad impériem. Jejich konfrontace skončila krveprolitím a inkovým zajetím. Ačkoli zajatý panovník nabídl Španělům neslýchaný obnos ve zlatě a stříbře, nakonec byl conquistadory popraven. Pizarro a jeho muži obsadili hlavní město Cuzco, a završili tak pokoření nejmocnější říše v Novém světě. Peru se stalo španělskou kolonií. Dobyvatelé získali bohatství, které překonávalo jejich nejodvážnější představy. Jak mohlo několik stovek mužů ovládnout impérium čítající 10 milionů obyvatel, jemuž nebylo v „Indiích“ rovno? Srazily mocnou říši na kolena heroismus, udatnost, fyzická, technologická a intelektuální převaha Evropanů? Skutečně Inkové rezignovali na jakýkoli odpor a poddali se „nevyhnutelnému“ osudu?
V divokém Vachánském koridoru uvízl americký výzkumný tým. Nic tragického, jen nepříjemný problém s logistikou. Nová afghánská vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Americká vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Všichni chtějí, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Snadný úkol pro vojáky země, která se Afghánistán nikdy nesnažila ovládnout. Britové jsou mimo hru, Rusové jsou mimo hru, Američané jsou mimo hru. Češi mají ve Střední Asii dobrou pověst. Jedno letadlo, pár terénních vozů, pro jistotu pěchotní zbraně, lehce nepřiměřená zásoba munice, tři desítky chlapů a jedna žena – odstřelovač. „Tohle bude nejlepší dovolená mýho života." – desátník Kocman