AERO 121 Eurofighter Typhoon

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 2 e-shopech od 146 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

AERO 121 Eurofighter Typhoon koupíte na Dobre-knihy.cz
Dobre-knihy.cz
146 Kč
Skladem (odeslání ihned)

AERO 121 Eurofighter Typhoon koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
181 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Krátký popis

Víceúčelový letoun Eurofighter s mezinárodním názvem v anglickém jazyce Typhoon a původně

nazývaný EF2000, představuje nejsofistikovanější a také nejnákladnější evropský bojový typ. Jde o

největší kooperační program, který navazoval na vývoj předešlých evropských modelů Tornado a Jaguar,

které ukázaly že cesta sdílení nákladů a kapacit je v Evropě možná a může vést ke vzniku povedené

techniky s domácím i exportním potenciálem. Jenže vznik Eurofighteru spojený s úzkou spoluprací

několika zemí se také promítal i do složitého vyjednávání finálních řešení. Politika hrála v jeho vzniku a

službě větší roli než v případě jakýchkoliv jiných strojů. Avšak byl to právě přesah do politiky, co

umožnilo výrazné zefektivnění evropské vojenské spolupráce a přispělo do značné míry i ke konsolidaci

evropského leteckého průmyslu. I přes všechny problémy a pomalé získávání klíčových schopností totiž

vznikl velmi účinný typ, který sklidil zájem i v zahraničí. A přesah jeho mezinárodní spolupráce umožnil

průmyslu zapojených zemí získat vývojové a výrobní zakázky na dobu tří desetiletí a stabilizovat tak

evropskou vývojovou a výrobní základnu do doby, než bude dokončen vývoj stroje šesté generace.

Eurofighter vznikal v době kdy v USA již probíhala soutěž ATF na stroj páté generace, jejímž vítězem se

stal F-22A Raptor, a díky tomu se Evropa dostala do technologického skluzu za USA. Vývoj páté generace

vojenských letounů byl nad kapacitní, ekonomické i politické možnosti evropských zemí, a tak místo

vzniku evropského typu došlo k masovému zavádění amerických letounů F-35 do služby a ty se staly

prakticky archetypem moderního bojového letounu. Vyjma Velké Británie, která se po odchodu

z Evropské unie rozhodla rozšířit svou vojensko-technologickou spolupráci s USA, se ale ostatní státy

zapojené do projektu Eurofighter rozhodly využít nadčasovosti letounu řazeného ke generaci 4+ a

provozovat a pořizovat jej nadále současně se stroji F-35. Role Eurofighteru se proto v posledních verzích

nebude lišit od role F-15Ex v USA, neboť i letouny generace 4+ mají na trhu neustále své místo. S jejich

provozem se proto počítá za horizont roku 2060 a ve službě tedy budou půl století.

Mnozí kritici letoun Eurofighter popisují jako technologicky či koncepčně překonaný a tedy

zastaralý. Podobná vyjádření jsou ale spíše výsledkem neznalosti technických řešení použitých u letounu a

také neznalosti zadání. Eurofighter v mnoha ohledech v době zavádění do služby překonával prakticky

jakoukoliv konkurenci na světě a v nemálo vlastnostech snese srovnání i se stroji páté generace, jakkoliv

jde o letoun s poníženou a nikoliv potlačenou zachytitelnosti radiolokátorem. Atributy strojů páté

generace jako je například režim nadzvukového letu supercruise bez použití přídavného spalování či fúze

senzorických dat pro lepší situační přehled se již v době zadání nikterak nelišily od požadavků kladených

na pátou generaci či je dokonce překonávaly. Bylo by proto chybou tento letoun považovat za překonaný,

neboť jak ukázaly cvičné souboje se zahraničními letectvy, Eurofighter je schopen překonávat v mnoha

ohledech ruské i starší americké stroje. A hlavně, pokud by tento letoun nebyl dotažen do sériové podoby

a nedoznal by širokého zavedení do služby v Evropě, zdejší letecký průmysl by přišel o vývojové

schopnosti. Plány na nákup letounů ze zahraničí by totiž vedly k postupnému úpadku úrovně evropského

leteckého průmyslu. Jen díky Eurofighteru může Evropa pomýšlet rovnou na dva projekty strojů šesté

generace, jakkoliv jejich vznik jistě nebude o nic jednodušší, než byl u typu Eurofighter.

Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy AERO 121 Eurofighter Typhoon je 163 Kč

Výběr knih autora Jakub Fojtík

Zobrazit všechny knihy autora Jakub Fojtík
Výběr knih vydavatele Jakab

Zobrazit všechny knihy vydavatele Jakab
Naše tipy


Šikmý kostel - Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie. Šikmý kostel je absolutním vítězem ankety Kniha roku nadačního fondu Čtení tě mění za rok 2020. * * * „Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme na něj zapomněli. Jezdíme do dalekých zemí poznávat staré civilizace a obdivovat města ztracená v džungli, a nemáme tušení, že jedno zmizelé město se nacházelo na severovýchodě naší země. Karin Lednická nás ve svém poutavém, svižně plynoucím a dramaticky gradujícím románu zve na místa, jejichž pohnutou historii zapadaly vrstvy ubíhajícího času. Ráda jsem autorčino pozvání přijala a nechala se unést vyprávěním o světě, v němž bylo snadnější umřít než žít, o světě plném dolů, uhelného prachu, každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a naděje.“ Alena Mornštajnová, autorka bestsellerů Hana a Tiché roky „Román Šikmý kostel od Karin Lednické mě zasáhl přímo do srdce. Od prvních stránek knihy jsem měla pocit, že cítím vůni louky, stodoly a chalupy, že všechny ty příběhy se dějí lidem, které dávno a blízce znám. Vždy jsem měla ke kraji kolem Ostravy a Karviné silné pouto. Jakoby se tam pod drsným a tvrdým povrchem schovávala spousta něžného citu. Ale po přečtení této románové kroniky dostal můj vztah ještě jiný rozměr. O mnoha dějinných událostech jsem neměla vůbec tušení. Kolik krve bylo prolito během česko­polského konfliktu. Kolik tragických osudů bylo zapomenuto. Ale díky tomuto textu se dostávají znovu na světlo a já věřím, že je to důležité. Že je důležité vědět, kdo byli ti, díky kterým jsme tu dnes my. Že je důležité vážit si každého dne života, jaký dnes můžeme žít. Šikmý kostel je mimořádný, citlivě a chytře napsaný román, který mi tyto zásadní věci připomněl. Krásnou formou. A tak to má v umění být.“ Martha Issová, držitelka Českého lva za roli hornické manželky a vdovy v televizní minisérii Dukla 61 „Téma ‚obyčejného člověka‘ semletého dějinnými událostmi je v současné české literatuře poměrně časté. Jako by právě teď ve společnosti dozrála doba k vypořádávání s často zamlčovanou minulostí. Šikmý kostel v kontextu podobně koncipovaných románů jednoznačně vyčnívá – jednak samotným tématem, jednak bravurní prací s prameny včetně orální historie, ale zejména díky nepochybnému talentu autorky, jež s řemeslnou zdatností propojuje osud jednotlivce s obrazem společnosti.“ Mirka Slámová, literární redaktorka a publicistka „U některých scén se mi písmena před očima zničehonic měnila na film – v téhle knížce čerstvě pokosená tráva doopravdy voní, pot v rozedřené ráně štípe, únava je k nevydržení a uhelný prach dusí. Jedno vím jistě: po přečtení Šikmého kostela se už na Karvinou, Ostravsko a Slezsko nebudu dívat stejně jako dřív. Ten kraj pro mě, rodilou Pražačku, získal dřív naprosto netušenou hloubku, barvu... a především historii. A Šikmý kostel se pro mě jednoznačně stává tím, čemu Anglosasové říkají eye­opener.“ Hana Pernicová, lingvistka, nakladatelská redaktorka a překladatelka „Šikmý kostel je po všech stránkách skvěle napsaný text, v němž se snoubí poetické pasáže se strohými, kde není jediné slovo zbytečné. Formou i obsahem výjimečný rukopis, který dává vzpomenout na dobu, kdy se psaly kompozičně náročné, ale zvládnuté velké romány plné emocí a silných lidských příběhů. (…) Autorka nešetří syrovými scénami, ale neuchyluje se ke zbytečnému naturalismu; je si dobře vědoma, že náznaky jsou často hrůznější než explicitní popis.“ Jiří Popiolek, nakladatelský redaktor, překladatel a publicista „... nejsou to ovšem jen osudy lidí v havířském kraji, na co autorka zaměřuje pozornost. Karin Lednická nastiňuje také historii slezského regionu a pohnuté události, které vypukly těsně po první světové válce. Čtenář s česko­polským konfliktem neobeznámený má nyní díky Šikmému kostelu jedinečnou možnost poznat všechny aspekty krvavé občanské války, na kterou dějepisci bůhvíproč zapomněli. Autorka konflikt popisuje jasně a srozumitelně, aniž by protežovala jednu či druhou stranu.“ Barbora Javorková, knihovnice a publicistka