Koncem ledna vychází Židovská ročenka 2022/2023 - 5783. Jako
vždy obsahuje výběr z textů českých i zahraničních autorů, několik
z nich představujeme: Básník, spisovatel a novinář Miloš Doležal
přibližuje pozoruhodnou osobnost Maxe Eislera (1881-1937),
česko-rakouského historika umění, pedagoga a sionistu, jenž na
jihlavské Státní reálné škole rozpoznal umělecký talent svého žáka,
Bohuslava Reynka. ¦ Ruth Jochanan Weiniger píše o mikulovském
rodáku Hieronymu Lormovi (1821-1902), známém především tím, že
vytvořil dotykovou abecedu pro hluchoslepé. Autorka se však
zaměřuje na Lormovy pozdní filozofické texty, sepsané z pozice
asimilovaného Žida, zabydleného v moderním, nenáboženském (či
postnáboženském) světě.
¦ Teoretik umění a básník Jindřich Toman se zabývá Příběhy z ghetta
překladatele a autora Siegfrieda Kappera (1821-1879), pokládaného
za prvního židovského básníka, jenž psal česky, a velkého obhájce a
propagátora česko-židovského "spolku". V jeho textech
odehrávajících se v ghettu však Toman překvapivě nachází tragické
zápletky, které z takového svazku plynou…
¦ Osobnost hebraisty, odborníka na judaismus období Druhého chrámu,
profesora Davida Flussera (1917-2000) asi není nutné představovat.
V ročence přinášíme dvě jeho přednášky na téma Židovské prameny
raného křesťanství, které v osmdesátých letech 20. století
připravil pro armádní rozhlasové vysílání v Izraeli. Díky tomuto
formátu je Flusserovo životní téma podáno velmi přístupným a živým
způsobem.
¦ K zahraničním současným židovským autorům, kteří se čtenářům
ročenky představují poprvé, patří například architekt, básník a
esejista z prostředí sovětské neoficiální kultury Michail Ajzenberg
(1948), či americký básník Stanley Moss (1925). Oba si rozhodně
zasluhují pozornost. ¦ A překvapením možná budou komentáře k Tóře
od rabína Davida ben Yarona, který před lety působil v pražské obci
jako "hostující rabín".