Vychází Židovská ročenka 2024/2025 - 5785 a jako vždy obsahuje
výběr z textů českých i zahraničních autorů. Historik umění Arno
Pařík, který se dlouhodobě zabývá osudy a tvorbou židovských umělců
19. a 20. století, je v ročence zastoupen textem Poslední mušketýr
- Robert Guttmann a pražské židovské plesy a bály.
¦¦ O bratranci Franze Kafky, Oskaru Kafkovi, milovníku motocyklů a
letadel, píše novinář, publicista a regionální historik, působící v
Národním technickém muzeu v Praze, Michal Plavec.
¦¦ Profesor slovanských jazyků a literatur na University of
Michigan v USA Jindřich Toman přispěl do letošní ročenky studií
Odloučení a přináležitost. Návraty Jiřího Weila do Čech.
¦¦ Novinář a spisovatel Soma Morgenstern, kterému se podařilo
emigrovat do USA, tam napsal o svém příteli, spisovateli Josephu
Rothovi monografii, ze které přinášíme dvě kapitoly.
¦¦ Miloš Doležal, básník, publicista a překladatel, se setkal na
svých toulkách podzimním Krakovem s židovskou básnířkou polského
jazyka Zuzanou Ginczankou, zavražděnou německými nacisty, které
věnoval vzpomínku a z jejíž jediné vydané sbírky O centaurech
přeložil několik básní.
¦¦ Polský básník, esejista, literární kritik a překladatel
Przemysław Dakowicz se ve svém eseji Tři setry Franze Kafky věnuje
zejména jejich osudu během války v Terezíně, Osvětimi a Lodži.
¦¦ Joseph Wechsberg, spisovatel, právník, novinář a hudebník,
získal po německé okupaci Čech a Moravy azyl v USA. V uniformě
americké armády se nakonec do rodné Ostravy vrátil, ale byl to
smutný návrat. Popsal ho v reportážní próze Homecoming, z níž
přinášíme ukázku.
¦¦ Spisovatel Giorgio Pressburger (1937-2017), rodák z Budapešti,
emigroval do Itálie v roce 1956. Ročenka přináší tři ukázky z jeho
knihy Terstské povídky, jež vyšla dva roky před autorovou smrtí.
Tvoří ji devět příběhů, jejichž podtitulem je vždy nějaké konkrétní
místo ve městě, které se mu stalo druhým domovem.
¦¦ David Jan Novotný, vysokoškolský pedagog, spisovatel, scenárista
a publicista, přispěl do ročenky povídkou ve stylu Vojtěcha Rakouse
O dvou zbožných koních.
¦¦ Závěrečný text Miroslava Šaška Židovské komunity a jejich elity
v regionu jižních Čech v letech 1848-1930 je věnovaný tématu
židovské menšiny v českých zemích a jejím etnickým a sociologickým
aspektům.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.