Drásavá výpověď o duševních stavech a pocitech narkomana a
homosexuála, který marně touží po naplnění své lásky, je do značné
míry autobiografická. Kniha byla napsána v letech 1951 až 1953, ale
poprvé vyšla až v roce 1985, a odehrává se v exotickém prostředí
tehdejšího Mexico City, mezi různými životními ztroskotanci. Je
volným pokračováním autorovy románové prvotiny Feťák.
Hlavní hrdina tentokrát prochází těžkými abstinenčními příznaky,
které mu ve své děsivosti jen pozvolna odkrývají nepřátelský vnější
svět a nechávají ho bezbranného vůči znepokojujícím vizím.
Bolestivý návrat z drogové izolace se hrdina snaží zmírnit snahou
nalézt partnera, lásku, která by zároveň byla vědomým kontaktem s
okolním světem.
Když však i v tomto ohledu ztroskotává, vydává se do Jižní Ameriky
hledat záhadnou rostlinu, jejíž odvar používají místní
léčitelé.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.