Předmětem zájmu této knihy jsou vzpomínky a část sbírky autogramů Jana Slánského (1889-1981), správce Muzea Aloise Jiráska v Hronově, osoby v maximální možné míře aktivní ve veřejném životě, disponující v rámci svých možností rozsáhlou sítí společenských kontaktů a nepopíratelným kulturním rozhledem. Tyto vlastnosti byly navíc podmíněny a umocněny členstvím v místní sokolské jednotě a především prostředím Hronova, spojeného neoddělitelně s osobou spisovatele a jedné ze symbolických postav protirakouského odboje, Aloise Jiráska. Slánského sbírka autografů představuje svébytný a výjimečný dokument ilustrující osobní vztah svého tvůrce k českému protirakouskému odboji a vzniku Československa. Jako základní kameny domácí části české cesty vedoucí k 28. říjnu 1918 zřetelně vystupují Manifest spisovatelů z května 1917 a působení skupiny osob označovaných po skončení první světové války jako Maffie. Slánským aktivně přijímaný a čile rozvíjený narativ let 1914-1918 byl zcela v souladu s hlavním meziválečným výkladovým proudem reprezentovaným pracemi Edvarda Beneše, T. G. Masaryka, Jana Hajšmana, Milady Paulové apod.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.