Rytmus jako prostředek jevištního projevu neslyšícího herce

Práce vychází z podrobného pochopení problematiky skupiny Neslyšících spoluobčanů v jejich míře, způsobu a úrovni vzdělání, jisté výlučnosti kultury, způsobů komunikace mezi sebou a se světem a potřebám kreativního vyjádření i sebevyjádření. Protože základním tématem práce je rytmus jakožto jedna ze složek tvořících kreativní prostředí a tvůrčí i komunikační možnosti, musela se autorka věnovat rytmu jako fenoménu obecně, práci s ním, vytváření rytmu a míře jeho stability, věnovat se analýze rytmických struktur, především pak specifickým otázkám při tvorbě Neslyšících. Z toho pak přirozeně vyplynulo propojení teoretických poznatků či premis s tvůrčí praxí. Doplňující případová studie z procesu příprav inscenace Deník cizinky poukazuje na možnost předem prezentovat metodické postupy a implementovat je v praxi při jevištní tvorbě.