Jsou tací, kteří zůstanou, jiní se vydají pryč, tak to chodí odjakživa. Každý si může vybrat sám, ale musí se rozhodnout včas a nikdy, nikdy pak nesmí zaváhat. Mumínci, pokud jste je ještě nepoznali, jsou milá stvoření s hebkou srstí a hladkými kulatými čumáčky, která žijí v krásném finském údolí. Přes zimu spí a když přijde jaro, probudí se a slézají po provazových žebřících visících z oken, připraveni na nové zářivé dobrodružství. Ale v listopadu je jejich domeček v muminím údolí prázdný. Jak se blíží zima, pimek, fififjonka, bambul i mimla se nastěhují do prázdného domku, aby tu čekali na návrat rodiny. Kam se jen všichni poděli? Tyto a další otázky si kladou tvorečkové, kteří se brzy ocitnou pohrouženi do svých vlastních dobrodružství.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…