Pařížská komuna 1871 Neboli první socialistická diktatura

Ještě dnes více než 30 let po svržení komunistické diktatury v tehdejším Československu nalezneme v Praze ulici oslavující teror jedné z prvních evropských socialistických diktatur, která inspirovala nejen Karla Marxe, ale i Vladimira Iljiče Lenina k ospravedlňování brutálního teroru ve jménu proletariátu. Jedná se o ulici Komunardů. Je to již víc jak 150 let od povstání francouzského hnutí komunardů, kteří svým brutálním barbarským terorem a vražděním v ulicích Paříže předznamenali hrůzy komunistických genocid 20. století. Komunardi byli příslušníci revoluční diktatury v Paříži roku 1871 (jednalo se o revoluční povstání po porážce Francie ve válce s německými státy v roce 1870), kteří se proslavili nejen brutálním terorem, ale i snahou zavést socialistický režim v Paříži (mezi pozitivními návrhy na zlepšení podmínek života obyčejných lidí byly i čistě socialistické návrhy včetně omezení lidských práv ve jménu zájmu většiny), a po své krátké vládě nad Paříží byli komunardi v odvetě za svou brutalitu a vraždění hromadně popravováni a část byla odeslána na nucené práce. Již krátce po událostech roku 1871 bylo hnutí a vláda komunardů mytizovány, jejich zločiny byly bagatelizovány či rovnou popírány a dnes jsou mnohá místa s nimi spojená místy uctívání moderních západoevropských socialistických hnutí. Jak příznačné přitom je, že samotný vůdce ruských bolševiků Lenin označil za největší chybu komunardů, že byli málo brutální a jejich teror byl nedostatečný. Proto i samotní ruští bolševici a jejich evropští i neevropští komunističtí partneři se během 20. století řídili nepsaným heslem, že raději více teroru a brutality než méně. Komunardi z Paříže roku 1871 se tak stali ideovými předchůdci komunistických vyhlazovacích táborů od Evropy po Asii.