Druhá světová válka je zásadní mezník našich i světových dějin.
Právem je trvale předmětem vzpomínek, úvah a reflexí jak tehdejších
dějů a událostí, tak jejich pozdějších i současných interpretací a
aktuálních souvislostí. Letos však vzpomínáme 80. výročí konce této
největší válečné katastrofy v dějinách lidstva v poněkud zvláštní
domácí politické a společenské atmosféře, která až příliš usnadňuje
zneužití historických událostí k současnému politickému boji, ale
je také příznivá nebezpečnému překrucování historie.
Obsahem knihy jsou dva rozsáhlé autorské texty, které k tématu
přistupují velmi rozdílně. Text Jiřího Weigla se pokouší historii
druhé světové války pojednat z české perspektivy a komentovat její
různé dobové interpretace a jejich úskalí. Ivo Strejček diskutuje
uzlové body našich válečných dějin - česko-německý problém,
Mnichov, osobnost E. Beneše a osvobození v jejich souvztažnosti k
dnešku a jeho problémům.
Válečná historie musí být připomínána a diskutována a nesmíme
dopustit její přepisování a zkreslování. Vyrůstá z ní totiž naše
současnost. Poučení z minulosti je důležitým kompasem v dnešních
problémech, minulé tragédie mementem do budoucnosti a znalost je
kotvou člověka v nejistotách života.