Kniha My, Ukrajina a Evropa s podtitulem Válka, mír a politika v éře Donalda Trumpa z pera ředitele IVK Jiřího Weigla přináší soubor politických komentářů z roku 2025, věnovaných válce na Ukrajině a proměně mezinárodní bezpečnosti. Konflikt je zasazen do geopolitického rámce vztahů mezi USA, Ruskem a Evropskou unií a kriticky hodnotí roli evropských elit i české politiky. Základní teze textů v knize se zabývají tím, jak je válka využívána (či spíše zneužívána) k urychlení centralizace Evropské unie, oslabování národní suverenity a potlačování názorové plurality pod záminkou boje proti „proruské propagandě“. Autor varuje před válečnou hysterií, nekontrolovaným růstem výdajů na zbrojení i před ekonomickou sebedestrukcí Evropy. Poukazuje na promarněné příležitosti Západu po skončení studené války a na iluze malých států o jejich vlivu na velmocenskou politiku, která se řídí především vlastními zájmy, nikoli emocemi či deklarovanými hodnotami. Kriticky rozebírá představu, že bezpečnost lze zajistit bezpodmínečným následováním velmocí, a zdůrazňuje, že skutečným zájmem České republiky je rychlé ukončení konfliktu, deeskalace napětí a návrat k realistické politice hájící stabilitu, svrchovanost a dlouhodobé zájmy naší země.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.