Modlitební kniha ztracených sudetských obcí, kancionál vytěsněných hlasů, výkaz o umírání venkova, v němž se stále ještě trochu zpívá - to je básnický debut Obecní amplióny Michala Grace, neúnavného tuláka a Ostravana se silnými venkovskými kořeny. Před sebou máme básníka, jehož poezie má tělo i hlas - slyšíme v ní šum Odry, výdechy kostelních ruin i chrčivý dech starců, kteří ještě pamatují, jak se kosila louka ručně. Jde o poezii, která nevzpomíná jen ze sentimentu, ale z nutnosti - aby nezmizelo to, co ještě zůstalo v proudu řeči.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…