Ve slepých skvrnách mezi povídkami žije holub. Nezaujatě prolétá nad hlavami postav, místy svým pahýlem neodbytně škrábe na parapet a dostává se do centra pozornosti, pak zase jen z povzdálí blýskne oranžovým okem. Jeho všední, opelichaná přítomnost je volným pojítkem jinak různorodých příběhů sbírky Nudný život holuba. Povídky promlouvají různými hlasy a styly o tématech jako sexuální predátorství na univerzitách, pomalé osamocené umírání během pandemie covidu nebo mocenské dynamiky ve vztazích. Na jejich pozadí se rozvíjí tematický oblouk o různých podobách autority a možnostech jejího překonání, ale ať už se jednotlivé postavy emancipují nebo nikoli, zdá se, že pro holuba jsou všechny jejich příběhy obdobně šedé a nudné.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…