Nizozemí v řádech a vyznamenáních

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 1 e-shopu

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Nizozemí v řádech a vyznamenáních koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
322 Kč
Není skladem
a 1 další varianta  
Nizozemí v řádech a vyznamenáních koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
407 Kč
Není skladem

Krátký popis
Publikace ke stejnojmenné výstavě. V roce 2015 uplyne rovných 500 let od nástupu císaře Karla V. (15001558) na trůn jednotlivých burgundských zemí. V roce 1529 se císaři Karlovi V. podařilo vítězně ukončit vleklé války s Francií. V tzv. Dámském míru uzavřeném v severofrancouzském Cambrai v srpnu 1529 uvolnil se staletý lenní vztah hrabství Flander aArtois vůči francouzské koruně. Tímtéž aktem získal císařův spojenec princ Filibert z Chalons (15021530) titul princ oranžský. Císař Karel V. do roku 1543 postupně získal všechny zbylé nizozemské provincie. V roce 1549 završil svoje dílo vyhlášením tzv. Burgundského kraje jako jedinečného a nedělitelného území, které bylo sice stále formální součástí Svaté říše římské, ale v praxi tvořilo samostatnou entitu. Z tohoto hlediska uplyne letos půl milénia od vytvoření politické jednotky, ze které v 19. století vzešly současné tři státy Beneluxu Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Zmíněná jednota však nevydržela dlouho a v náboženských válkách v 16. až 17. století se Nizozemí rozdělilo na severní protestantskou a jižní katolickou část. Přesto měla a má idea Karla V. delší trvání v roce 1815 (tedy před 200 lety) bylo vytvořeno Spojené království Nizozemí, v roce 1944 vznikl Benelux, v roce 2010 dokonce změněný v Benelux Unii, manifestující vzájemnou soudržnost obyvatelstva této části Evropy. Řády a vyznamenání jsou zejména od napoleonské doby vyjádřením státní suverenity a vděku vůči lidem, kteří se v tomto směru zvlášť zasloužili. I zde mají země Beneluxu velmi dlouhou tradici jeden z nejstarších, nejhonosnějších a nejznámějších řádů, Řád zlatého rouna je pevně spojen s Nizozemím, neboť byl zřízen v Bruggách burgundským vévodou již v roce 1430 tj. 400 let předtím, než Belgie získala plnou samostatnost. V době, kdy se rytíři pravidelně setkávali při tzv. kapitulách, se většina těchto setkání odehrávala právě v Nizozemí. V jubilejním roce 2015 je proto v Moravském zemském muzeu realizována výstava, jejímž cílem je prostřednictvím řádů a vyznamenání z Nizozemí seznámit českou veřejnost s dějinami a kulturou těchto tří zemí u Severního moře. Za možnost učinit tak vděčíme zejména královskému Muzeu kancléřství nizozemských řádů v nizozemském královském paláci Het Loo (Apeldoorn), které zapůjčilo většinu exponátů pro výstavu. Z českých zdrojů zápůjčkou na výstavu přispěly Vojenský historický ústav v Praze a Národní muzeum v Praze a Národní památkový ústav. Zároveň děkujeme velvyslanectví Nizozemského království v Praze, velvyslanectví Belgického království v Praze, Lucemburskému národnímu muzeu, Katedře nederlandistiky FF UP v Olomouci, Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU Brno, Nizozemské jazykové unii, nizozemské Královské letecké společnosti KLM za pomoc při přípravě výstavy, jež je součástí širšího projektu Kulturní dědictví císaře Karla V. - prof. dr. Wilken Engelbrecht
Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy Nizozemí v řádech a vyznamenáních je 364 Kč

Výběr knih autora Ivan Koláčný

Zobrazit všechny knihy autora Ivan Koláčný
Výběr knih vydavatele Moravské zemské muzeum

Zobrazit všechny knihy vydavatele Moravské zemské muzeum
Naše tipy


Šikmý kostel - Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie. Šikmý kostel je absolutním vítězem ankety Kniha roku nadačního fondu Čtení tě mění za rok 2020. * * * „Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme na něj zapomněli. Jezdíme do dalekých zemí poznávat staré civilizace a obdivovat města ztracená v džungli, a nemáme tušení, že jedno zmizelé město se nacházelo na severovýchodě naší země. Karin Lednická nás ve svém poutavém, svižně plynoucím a dramaticky gradujícím románu zve na místa, jejichž pohnutou historii zapadaly vrstvy ubíhajícího času. Ráda jsem autorčino pozvání přijala a nechala se unést vyprávěním o světě, v němž bylo snadnější umřít než žít, o světě plném dolů, uhelného prachu, každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a naděje.“ Alena Mornštajnová, autorka bestsellerů Hana a Tiché roky „Román Šikmý kostel od Karin Lednické mě zasáhl přímo do srdce. Od prvních stránek knihy jsem měla pocit, že cítím vůni louky, stodoly a chalupy, že všechny ty příběhy se dějí lidem, které dávno a blízce znám. Vždy jsem měla ke kraji kolem Ostravy a Karviné silné pouto. Jakoby se tam pod drsným a tvrdým povrchem schovávala spousta něžného citu. Ale po přečtení této románové kroniky dostal můj vztah ještě jiný rozměr. O mnoha dějinných událostech jsem neměla vůbec tušení. Kolik krve bylo prolito během česko­polského konfliktu. Kolik tragických osudů bylo zapomenuto. Ale díky tomuto textu se dostávají znovu na světlo a já věřím, že je to důležité. Že je důležité vědět, kdo byli ti, díky kterým jsme tu dnes my. Že je důležité vážit si každého dne života, jaký dnes můžeme žít. Šikmý kostel je mimořádný, citlivě a chytře napsaný román, který mi tyto zásadní věci připomněl. Krásnou formou. A tak to má v umění být.“ Martha Issová, držitelka Českého lva za roli hornické manželky a vdovy v televizní minisérii Dukla 61 „Téma ‚obyčejného člověka‘ semletého dějinnými událostmi je v současné české literatuře poměrně časté. Jako by právě teď ve společnosti dozrála doba k vypořádávání s často zamlčovanou minulostí. Šikmý kostel v kontextu podobně koncipovaných románů jednoznačně vyčnívá – jednak samotným tématem, jednak bravurní prací s prameny včetně orální historie, ale zejména díky nepochybnému talentu autorky, jež s řemeslnou zdatností propojuje osud jednotlivce s obrazem společnosti.“ Mirka Slámová, literární redaktorka a publicistka „U některých scén se mi písmena před očima zničehonic měnila na film – v téhle knížce čerstvě pokosená tráva doopravdy voní, pot v rozedřené ráně štípe, únava je k nevydržení a uhelný prach dusí. Jedno vím jistě: po přečtení Šikmého kostela se už na Karvinou, Ostravsko a Slezsko nebudu dívat stejně jako dřív. Ten kraj pro mě, rodilou Pražačku, získal dřív naprosto netušenou hloubku, barvu... a především historii. A Šikmý kostel se pro mě jednoznačně stává tím, čemu Anglosasové říkají eye­opener.“ Hana Pernicová, lingvistka, nakladatelská redaktorka a překladatelka „Šikmý kostel je po všech stránkách skvěle napsaný text, v němž se snoubí poetické pasáže se strohými, kde není jediné slovo zbytečné. Formou i obsahem výjimečný rukopis, který dává vzpomenout na dobu, kdy se psaly kompozičně náročné, ale zvládnuté velké romány plné emocí a silných lidských příběhů. (…) Autorka nešetří syrovými scénami, ale neuchyluje se ke zbytečnému naturalismu; je si dobře vědoma, že náznaky jsou často hrůznější než explicitní popis.“ Jiří Popiolek, nakladatelský redaktor, překladatel a publicista „... nejsou to ovšem jen osudy lidí v havířském kraji, na co autorka zaměřuje pozornost. Karin Lednická nastiňuje také historii slezského regionu a pohnuté události, které vypukly těsně po první světové válce. Čtenář s česko­polským konfliktem neobeznámený má nyní díky Šikmému kostelu jedinečnou možnost poznat všechny aspekty krvavé občanské války, na kterou dějepisci bůhvíproč zapomněli. Autorka konflikt popisuje jasně a srozumitelně, aniž by protežovala jednu či druhou stranu.“ Barbora Javorková, knihovnice a publicistka