Nizozemí v řádech a vyznamenáních

Publikace ke stejnojmenné výstavě. V roce 2015 uplyne rovných 500 let od nástupu císaře Karla V. (15001558) na trůn jednotlivých burgundských zemí. V roce 1529 se císaři Karlovi V. podařilo vítězně ukončit vleklé války s Francií. V tzv. Dámském míru uzavřeném v severofrancouzském Cambrai v srpnu 1529 uvolnil se staletý lenní vztah hrabství Flander aArtois vůči francouzské koruně. Tímtéž aktem získal císařův spojenec princ Filibert z Chalons (15021530) titul princ oranžský. Císař Karel V. do roku 1543 postupně získal všechny zbylé nizozemské provincie. V roce 1549 završil svoje dílo vyhlášením tzv. Burgundského kraje jako jedinečného a nedělitelného území, které bylo sice stále formální součástí Svaté říše římské, ale v praxi tvořilo samostatnou entitu. Z tohoto hlediska uplyne letos půl milénia od vytvoření politické jednotky, ze které v 19. století vzešly současné tři státy Beneluxu Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Zmíněná jednota však nevydržela dlouho a v náboženských válkách v 16. až 17. století se Nizozemí rozdělilo na severní protestantskou a jižní katolickou část. Přesto měla a má idea Karla V. delší trvání v roce 1815 (tedy před 200 lety) bylo vytvořeno Spojené království Nizozemí, v roce 1944 vznikl Benelux, v roce 2010 dokonce změněný v Benelux Unii, manifestující vzájemnou soudržnost obyvatelstva této části Evropy. Řády a vyznamenání jsou zejména od napoleonské doby vyjádřením státní suverenity a vděku vůči lidem, kteří se v tomto směru zvlášť zasloužili. I zde mají země Beneluxu velmi dlouhou tradici jeden z nejstarších, nejhonosnějších a nejznámějších řádů, Řád zlatého rouna je pevně spojen s Nizozemím, neboť byl zřízen v Bruggách burgundským vévodou již v roce 1430 tj. 400 let předtím, než Belgie získala plnou samostatnost. V době, kdy se rytíři pravidelně setkávali při tzv. kapitulách, se většina těchto setkání odehrávala právě v Nizozemí. V jubilejním roce 2015 je proto v Moravském zemském muzeu realizována výstava, jejímž cílem je prostřednictvím řádů a vyznamenání z Nizozemí seznámit českou veřejnost s dějinami a kulturou těchto tří zemí u Severního moře. Za možnost učinit tak vděčíme zejména královskému Muzeu kancléřství nizozemských řádů v nizozemském královském paláci Het Loo (Apeldoorn), které zapůjčilo většinu exponátů pro výstavu. Z českých zdrojů zápůjčkou na výstavu přispěly Vojenský historický ústav v Praze a Národní muzeum v Praze a Národní památkový ústav. Zároveň děkujeme velvyslanectví Nizozemského království v Praze, velvyslanectví Belgického království v Praze, Lucemburskému národnímu muzeu, Katedře nederlandistiky FF UP v Olomouci, Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU Brno, Nizozemské jazykové unii, nizozemské Královské letecké společnosti KLM za pomoc při přípravě výstavy, jež je součástí širšího projektu Kulturní dědictví císaře Karla V. - prof. dr. Wilken Engelbrecht