V den, kdy Abram s matkou dorazili do tábora smrti v Osvětimi, oba věděli, že ji nic dalšího nečeká. Během jejich poslední společné chvíle matka naléhala na svého devatenáctiletého syna: „Abrame, udělej všechno, co je v lidských silách, abys přežil, a řekni lidem, co se tady stalo.“ Následně ji odvedli do plynové komory, kde ji zavraždili. Do tohoto momentu toho Abram už vytrpěl a přežil hodně, ale díky silné naději, z níž chvílemi zbyla jen pouhá jiskra, přežil. Po osvobození se Abram ocitl v Belgii, kde se seznámil se svou životní láskou – další přeživší z Osvětimi jménem Cesia. Mladý pár se vydal do Austrálie, kde se jiskra jejich naděje rozzářila jako slunce a zaplavila světlem všechno, čeho se dotkli, i každého v jejich okolí. Abram na poslední slova své matky nikdy nezapomněl. Nesl je v sobě bez zášti a vždy s nadhledem. Aby uctili památku všech obětí, Abram s Cesií se během svého pětasedmdesátiletého manželství nepřestali věnovat osvětě o holokaustu a vychutnávání života plnými doušky.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…