Konventní kostel v Plasích a jeho románský portál

Této kolektivní monografii předcházel záměr připravit sborník z konference věnované románskému portálu v západním průčelí plaského konventního kostela. Konference plánovaná na 12. března 2020 byla na poslední chvíli odvolána s ohledem na vypuknutí pandemie Covid. Přepracované příspěvky z pohledu medievistiky, restaurování a památkové péče od renomovaných českých odborníků, které měly na konferenci zaznít, tvoří jádro této publikace. Úvodní slova Jany Michalčákové a Güntera Ecklbauera přibližují v širších souvislostech kulturní a duchovní význam cisterciáckého řádu ve středověku, jenž rezonuje i v současné společnosti. Petr Skalický popisuje metodický přístup k prezentaci a restaurování románského portálu a krok za krokem vysvětluje důvody, proč byla zvolena prezentace románského portálu in situ. V kapitole Petra Kuneše jsou shrnuty podrobné výsledky materiálového průzkumu portálu. Také komentuje analýzu rizik spojených s odhalením portálu. Aleš Mudra měl těžký úkol zařadit západní portál kostela v Plasích do kontextu sochařství 12. století v českých zemích. Formulovat hypotézu, že čeští objednavatelé architektury a sochařství v druhé polovině 12. století byli ovlivněni přímým stykem se severoitalským prostředím. Vyčerpávající ikonografický rozbor výzdoby románského tympanonu napsal Jan Royt a komentář k raně novověkým vedutám připravil Pavel Kodera. Jeho propracované hodnocení se zaměřuje na otázku, zda románský portál po určitou dobu byl zapojen do raně barokního průčelí. Hlavní autor publikace Zdeněk Chudárek systematicky dokumentoval dílčí nálezy historických zdiv kostela, a to od poloviny 90. let 20. století až do roku 2020 (včetně nálezu románského portálu v roce 2004). V jednotlivých kapitolách se zabývá okolnostmi nálezu portálu a jeho hodnocení v kontextu cisterciácké architektury. Téma rozšířil o stavební dějiny konventního kostela od jeho založení v polovině 12. století do současnosti. Nevynechal žádný z dílčích problémů a popisuje užité technologie, stavební postupy a relativní chronologii stavby. Na základě pramenů a srovnávací analýzy pak dedukuje původní nedochované architektonické schéma. Kniha je doplněna grafickou přílohou kreseb nálezů především románského zdiva kostela od Zdeňka Chudárka, podrobnými rejstříky, soupisem literatury a anotací v anglickém jazyce.