S novým životem, který Pauline nosí pod srdcem, pocítí hrdinka románu Kdo ví nutkání odhalit původ svých dalších křestních jmen - Jeanne, Jérôme a Ysé. V cestě za poznáním jejich předešlých nositelů, o nichž se v rodině mlčí, ji pohání i snaha vyrovnat se s osobní tragédií. Druhý román Pauline Delabroy-Allard vzdává hold samotnému aktu psaní, které dokáže vyplňovat prázdno a hojit rány. Stejně jako ve své podmanivé prvotině Taková je Sarah i v Kdo ví prokládá autorka intimní zpověď živou imaginací, a vytváří tak dynamické vyprávění, které ohledává hranice autofikce.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…