Umění opravdového poznání druhého a budování hlubokých vztahů Každému z nás byly od dětství vštěpovány různé rady a pravidla chování – ale ohledně sounáležitosti a opravdového pochopení druhého člověka jsme se toho dozvěděli překvapivě málo. David Brooks spojil poznatky z psychologie, neurologie, divadla, filozofie a vzdělávání, aby vytvořil praktického a optimistického průvodce mezilidskými interakcemi. Poutavě vysvětluje, jak druhému věnovat plnou, laskavou pozornost, správně naslouchat a vést dobré rozhovory (i ty náročné), abychom mohli být dobrým přítelem a oporou v těžkých časech. Všude kolem nás jsou lidé, kteří se cítí neviditelní, nevidění, nepochopení. Kniha Jak porozumět člověku vás naučí, jak s pomocí těch správných otázek můžeme dosáhnout hlubšího poznání nitra druhého člověka a pomáhat si navzájem k budování empatie, moudrosti a sounáležitosti. Zjistíte: •jak se naučit dobře číst ostatní, •jestli jste osvětlovatel, nebo zmenšovatel, •jak dát druhým pocítit, že je vidíme, slyšíme a chápeme, •jaké vrozené sklony nám brání přesně vnímat druhé a jak je překonat, •jak se stát chápavějšími a ohleduplnějšími k druhým •a jak najít radost, která pramení z toho být opravdu viděn.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.