V první studii kulturních a politických dějin ruského atomového věku Paul Josephson popisuje vzestup jaderné fyziky v Sovětském svazu, od nadšené snahy o vojenské a mírové jaderné programy přes černobylskou katastrofu a pád Sovětského svazu až po tzv. „renesanci“ jaderné energie v Rusku 21. století. Na vrcholu své moci měli Sověti 39 000 jaderných hlavic, ale prohlašovali se za služebníky „mírového atomu“, o který také horlivě usilovali. Tato kniha zkoumá vojenské i mírové sovětské a postsovětské jaderné programy v dlouhém období – před válkou, během studené války v Rusku až do současnosti. Zároveň se zabývá politickým a ideologickým významem jaderných technologií, souvisejícími ekonomickými cíli, společenskými a environmentálními náklady a kulturním pojetím jaderné energie. ***** Jaderné Rusko zkoumá průsečíky dějin vědy a techniky, politických a kulturních dějin a dějin životního prostředí. Atom v ruské společnosti považuje Josephson za reflexi leninského technologického utopismu, požadavků studené války, vědecké pýchy, přijetí veřejností a tužby státu podmanit si přírodu. Autor se zaměřuje i na zásadní význam etnicity v jaderné historii, když ukazuje, jak v důsledku jaderných testů Kazaši a Něnci přišli o domovy a zdraví. Připomíná také překvapivou sexualizaci zkrocení „ženského“ atomu v ruské soutěži „Miss Atom“, která začala ve 21. století.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.