Vše, co potřebujete vědět, abyste se mohli pustit do háčkováníZ tradičních rukodělných technik našich babiček se v posledních letech stává nepřehlédnutelný módní trend. Svědčí o tom také mimořádná obliba háčkování. Tato praktická, časově i finančně nenáročná technika si získává stále více příznivců, kterým nabízí aktivní relaxaci a zároveň způsob, jak uplatnit tvůrčí nápady. Ať už toužíte doplnit šatník originálním kouskem, nebo překvapit přátele stylovým dárkem vlastní výroby, v naší publikací vám ukážeme, jak přitom postupovat.Naučíte se základní techniky od nejjednodušších sloupků po elegantní detaily, včetně dekorativních lemů a třásní. Získané dovednosti si následně můžete procvičit na praktických vzorech z dílny zkušených autorek. Srozumitelné a podrobné návody vám umožní uháčkovat roztomilého medvídka, dětskou deku, květinovou brož, elegantní krajkový šátek nebo hebký povlak na polštář, kterými oslníte své blízké. Zjistíte přitom, že na háčkování vlastně není nic složitého. Zalistujte v naší knize, chopte se háčku a vytvořte svůj první řetízek!Základy háčkováníNástroje, materiály a techniky, které vám umožní udělat první krok.Pokročilé technikyOd háčkování v kruhu po složité vzory.Dokonalé detailyPropracované dekorativní prvky pro profesionální vzhled.Přehledné vzoryŘada srozumitelných návodů vám umožní vytvořit první háčkované dárky a doplňky.
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.