Z rozsáhlého díla velikána světové literatury Johanna Wolfganga
Goetha (1749-1832) ční dramatický text, na němž básník s
přestávkami pracoval po celý život - Faust. Méně známá je ovšem
komorní a zárodečná podoba tohoto dramatu, jež je označována někdy
jako původní Faust nebo také Urfaust.
Příběh o Faustovi a Markétce nenapsal Goethe jako slavný a
oceňovaný génius, ale jako mladík, a vložil do něj svůj silný
soucit, touhu po vzdoru a prožitku a víru ve spravedlnost.
Stěžejním podnětem bylo odsouzení a poprava služebné, která z obavy
před veřejnou hanbou - jsme v druhé polovině 18. století - zabila
své novorozené dítě. Goethe sledoval průběh procesu a popravu a
tento zážitek spolu s dalšími podněty a inspiracemi dal vzniknout
hlavním postavám dodnes působivého a bezprostředního hrůzného
příběhu o zneužívání druhých, o bezohlednosti a trestu, o
touze.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…