Mors vincit omnia.
Smrt vítězí nad vším.
Londýn 1883. Závoj mezi živými a mrtvými se ztenčil. Média s
fialovýma očima komunikují s duchy pod bedlivým dohledem Královské
mluvčí společnosti a šestnáctiletý Silas Bell by si raději své
fialové oči vydloubal, než aby se stal poslušnou manželkou
Mluvčího. Podle matky do konce roku uzavře sňatek. Nezáleží na tom,
že potřeboval deset let a řadu učitelů, aby zvládl skrýt svůj
autismus, že praktikuje chirurgické zákroky na zaříznutých
prasatech z jatek, že je chlapec, i když celý svět trvá na opaku a
vidí ho jako dívku.
Poté, co jeho snaha uniknout domluvenému sňatku selže, je Silasovi
diagnostikována Závojová nemoc – tajemná choroba, v jejímž důsledku
ženy s fialovýma očima propadají šílenství – a je poslán do
Braxtonské dívčí školy a sanatoria. Zařízení je to chladné,
pečovatelé nemilosrdní a studentky buďto rozkvetou v žádoucí
nevěsty, nebo zmizí. A tak když Silase začnou duchové pohřešovaných
studentek prosit o pomoc, rozhodne se sáhnout do útrob Braxtonu a
odhalit jeho prohnilé vnitřnosti světu – pokud ho ovšem škola
napřed nezlomí.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.