Do výšky modra plyneš
Výbor z básnické tvorby Lydie Romanské představuje verše z
většiny autorčiných sbírek, jichž napsala na dvě desítky, a sice od
titulu Půl hodiny po lásce (1982) k zatím poslední knížce s názvem
Zpovídat se z poezie (2023).
Jako básnířka se etablovala s darem rozvinuté, osobitě pojaté
metaforiky, intimní ženské tematiky vsazované do životního a
přírodního cyklu. Své životní peripetie a mnohdy velmi obtížné
situace dokáže přetavit v konfesi lidskosti, lásky a oslavy života.
Jistotu jí poskytuje prostor domova miniaturizovaný do detailů
všedních věcí jejího bytu (Káva pro H., 2018) projektovaného však i
do prostoru regionu, známých míst srostlých se vzpomínkami a
opředených jazykem a příběhy předků (Poločas, 1989). Tato
zakotvenost však není svazující, spíše inspirující k expanzi do
nejobecněji pojatého prostoru intenzivní lidské vnímavosti, citu a
pokory (Den latimerie, 2002). Je ctitelkou čisté poezie podle
Henriho Bremonda, k němuž se přihlásila v letech 2016-2018 třemi
sbírkami veršů. Posunula se od všeobjímajícího ztvárnění známého
světa k novým skutečnostem v prostoru svobodné imaginace.
