Cesty za štěstím

3 země, 3 kultury, 3 pojetí štěstí Říká se, že některé věci je lepší prožít, než se je pokoušet definovat. O štěstí to platí dvojnásob. Vydejte se spolu s autorkou do třech různých zemí – do Bhútánu, Izraele a na Island – a zjistěte, co jejich obyvatele činí šťastnými. Je to rodina, příroda, poznání nebo náboženství? Tento cestopis kromě zážitků, nenadálých situací a dobrodružství dává také prostřednictvím rozhovorů nahlédnout pod pokličku života obyčejných lidí a ukazuje, co pro ně znamená štěstí a jak prožívají svoji spiritualitu. Zabývat se štěstím v této naší současné době a při momentálním chaotickém stavu naší civilizace a hlavně našich duší, které tak těžko snášejí život beze smyslu, je úkolem velmi potřebným a užitečným. Díky těmto reportážím a díky entuziasmu autorky si můžeme znovu a znovu uvědomovat, že naše redukování veškerého smyslu života na pouhý obchod a tedy na ekonomiku je velkým omylem. Naše chamtivost, bohorovnost, marnivost a zpovykaná pohodlnost tvoří nepřekonatelné bariéry mezi námi a štěstím. Štěstím, které je ale přece tak přirozeným a původním lidským stavem, což můžeme každý den vidět na těch nejmenších dětech, které se rodí do našeho světa zcela šťastné. Můžeme si donekonečna klást zbytečné otázky, kam se vytrácí naše štěstí. Stejně tak bezduchým způsobem se můžeme ptát, kam se nám ztrácí serotonin. Tyhle reportáže nám přinášejí velmi prosté a působivé odpovědi na podobné otázky. A ještě nám jako velmi podnětný bonus ukazují, že na tomto světě ještě pořád existují místa, kde jsou živá i jiná božstva než naše nenasytné Bohyně Rozumu a Ekonomie. Například Soucítění, Láska, Štěstí, Porozumění atd. Snad se touto knihou necháme inspirovat v tom nejlepším smyslu a přestaneme se konečně na svět kolem sebe dívat s bohorovnou přezíravostí a dravčí nenasytností. Možná už potom nebudeme ubíjet štěstí v našich dětech, ale naučíme se přijímat je jako partnery a učitele. Kdo ví? A třeba se k nám potom vrátí štěstí i ten serotonin.