Novelu Michaela Doubka o rozpolcenosti duše a světa
charakterizuje autor doslovu Vladimír Janovic jako mimořádně
hlubokou a krásně napsanou knihu. Tektoniku novely charakterizují
její tři významové vrstvy: První vrstvu tvoří postavy, Martin,
Marcela a Michaela, které se vyvíjejí v souhlase se svou
psychologií. Kniha má punctum saliens a rovněž překvapivou pointu.
Druhou vrstvou je filozofická meditace nad dominancí přírody nad
člověkem i dějinami, úvahy nad bytostnou potřebou lásky, marností
politiky, konzumizmem. A pak je tu třetí vrstva, patřící díky
autorově medicínské i aviatické erudici do sféry literatury
faktu.
Organické spojení všech tří zmíněných vrstev vytváří celek ideově i
esteticky nesmírně působivý.
Knihu doplňují fotografie pořízené autorem.