Novelu Michaela Doubka o rozpolcenosti duše a světa
charakterizuje autor doslovu Vladimír Janovic jako mimořádně
hlubokou a krásně napsanou knihu. Tektoniku novely charakterizují
její tři významové vrstvy: První vrstvu tvoří postavy, Martin,
Marcela a Michaela, které se vyvíjejí v souhlase se svou
psychologií. Kniha má punctum saliens a rovněž překvapivou pointu.
Druhou vrstvou je filozofická meditace nad dominancí přírody nad
člověkem i dějinami, úvahy nad bytostnou potřebou lásky, marností
politiky, konzumizmem. A pak je tu třetí vrstva, patřící díky
autorově medicínské i aviatické erudici do sféry literatury
faktu.
Organické spojení všech tří zmíněných vrstev vytváří celek ideově i
esteticky nesmírně působivý.
Knihu doplňují fotografie pořízené autorem.
Kolik času potřebujeme na povrchní setkání nad kafíčkem, kolik
na sex a kolik času na lásku?
Dokážou se ženy navzájem vytušit, aniž by o sobě věděly?
A jak moc může být křehký jeden muž?
To vše se dozvíte v příběhu Viktora a Karolíny, kteří nechtějí
nikomu lhát, ale přesto to dělají na každém kroku.
Láska je plná rozporů, umí být opojně sladká a zároveň temně černá
jako Coca-Cola.
Buď jsi něčí milenka, nebo podváděná manželka. To se často říká,
ale co když jsi něco mezi tím?
Co se stane, když se bude Viktor snažit upřímně milovat a zároveň
zůstane zodpovědným mužem domácím?
Cvakne mu z jeho žen, nebo najde svou mužskou sílu?
Na tyto a další otázky odpoví příběh o vášni, kde se rozum utopí v
klíně a duši ženy, a o manželství, které nikdy neexistovalo.
Nezapomeňte, že v křehkosti je síla a že naše duše zná odpověď na
každou otázku.