Přehodit řeku

Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz – vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později jsou už trosky někdejšího hotelu Záhoří dávno pod hladinou Slapské přehrady. V nedalekého penzionu se ubytuje novinář Jakub Halmich, rozhodnutý před blížící se padesátkou vymanit z dosavadního stereotypu svého povolání a napsat román právě o Rudolfu Formisovi. Netuší ale, že příští dny mu přinesou i seznámení s Patrícií, třiatřicetiletou stavební architektkou, zvláštní a rozporuplnou osobností, která sem jezdí na zděděnou chatu. Seznámení, které nečekaným způsobem zasáhne do jeho života. Autor líčí oba příběhy, jeden skutečný a historicky věrný, druhý smyšlený, čtivým a strhujícím způsobem. Sází na své vyzrálé vypravěčství, cit pro detail a jemné prokreslení charakterů postav. I přes odstup dvou generací objevuje jisté paralely a nachází i znepokojující souvislosti a podobnost Evropy těsně předválečné s Evropou současnou. Neměnná zůstává i lidská touha a vůle žít a nevzdávat se, byť by život stavěl do cesty jakékoliv překážky.