Byla jsem ženou slavného muže

Kniha je výjimečným svědectvím o odvrácené straně života velkého básníka, jehož skutečný příběh obvykle neplní řádky učebnic. Autorka se s ženatým Neumannem setkala v roce 1904. Začala navštěvovat jeho proslulou vilu v Olšanech, zanedlouho se sblížili a uprchli do Vídně. Následovalo osmnáct let společného života; láskyplné chvíle se střídaly s obdobími nenávisti a útěků jednoho či druhého. Neumannova záliba v alkoholu a milostných avantýrách je známa, kniha však odhaluje i jeho složitou povahu a hrubiánství. Božena se z nesnesitelného vztahu pokusila dvakrát uniknout — s Neumannovými slavnými souputníky, literáty Olbrachtem a Těsnohlídkem. Memoáry zachycují - často ve skandálních souvislostech - celou řadu osobností: bratry Čapkovy jako plagiátory a kariéristy, Tomana jako pobudu, Majerovou jako záletnici i mnohé další… Knihu lze číst různě - jako „drby“ o slavných, kapitoly z dějin české literatury, román o nelehkém ženském údělu i feministický pamflet vyrovnávající si účty se světem mužů. Není divu, že v době svého vzniku byla nepublikovatelná.