V posledních letech se ve veřejném prostoru stále častěji otevírá téma vztahu k našim nejbližším předkům, v němž právě babičky zaujímají jedno z ústředních postavení. Ze sbírky Databáze dějin všedního dne bylo pro publikaci vybráno 27 nejzajímavějších vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vzpomínky zachycují babičky tak, jak se jeví v očích svých vnoučat - také již babiček a dědečků. Smyslem edice je dokumentovat podmínky každodenního života. Je to cíl nadmíru aktuální, protože kdo ze střední nebo mladší generace si dnes ještě dokáže představit, jak se žilo v době před zavedením elektřiny, jak se na začátku 20. století pracovalo na zemědělské usedlosti nebo jak se v dobách habsburské monarchie chodilo do školy? Vzpomínky starších lidí na dobu jejich dětství jsou nenahraditelným pramenem pro studium dějin "všedního" dne. Publikováním se tyto vzpomínky zachovávají pro příští generace a současně mohou být cenným zdrojem informací, které se v současných rodinách v rámci rodinné paměti již netradují. Babička se tak nejen v české kultuře stala jakousi zástupnou figurou, skrze kterou můžeme analyzovat nejen vztahy mezi jednotlivými členy rodiny, ale i dobové tradice, zvyky a procesy. Jakou úlohu budou babičky v rychle se měnící společnosti naplňovat, ukáže budoucnost.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.