AERO 122 Dassault Rafale

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 2 e-shopech od 146 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

AERO 122 Dassault Rafale koupíte na Dobre-knihy.cz
Dobre-knihy.cz
146 Kč
Skladem (odeslání ihned)

AERO 122 Dassault Rafale koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
180 Kč
Není skladem

Krátký popis

Víceúčelový letoun Rafale je po typu SAAB JAS-39 Gripen posledním národním evropským letounem, který vznikl v jedné zemi primárně pro potřeby daného státu. Rostoucí složitost i finanční náročnost moderních bojových letounů znamenají, že se od sedmdesátých let evropské země spojují při vývoji a výrobě těchto strojů a ty proto vznikají v podobě mnohonárodních projektů se všemi výhodami i nevýhodami. To ostatně měl být i případ letounu Dassault Rafale, který byl původně vyvíjen jako francouzský příspěvek k evropským projektům nových bojových letounů. Jenže další spolupráce na společném evropském typu se pro Francii stala nemožnou, protože zatímco ostatní státy zapojené do později vzniklého letounu Eurofighter měly zájem o širokou dělbu vývojových i výrobních kapacit, neboť si žádný z nich neuchoval kompletní schopnost vývoje moderních letounů, u Francie tomu bylo naopak. Dlouhá řada bojových letounů rodiny Mirage sloužila nejen ve Francii, ale i v desítkách zahraničních zemí a francouzský průmysl proto i v době vývoje nového letounu disponoval schopnostmi kompletního vývoje a výroby. Zapojení do evropského programu by proto nutně vedlo k poklesu těchto schopností a pravděpodobně i poklesu leteckého průmyslu jako celku. Navíc byla Francie jedinou zemí, která požadovala jeden letoun schopný ve více verzích nasazení jak z pozemních základen, tak i z palub letadlových lodí. Došlo tím k zásadnímu technickému rozkolu mezi Francií a ostatními partnery, kteří požadovali letouny optimalizované pro jiné úkoly a pro něž nebylo omezení hmotnosti pro palubní nasazení tak zásadní. I proto se Francie rozhodla ze společného projektu vystoupit a ve vývoji pokračovat samostatně. Z experimentálního projektu ACX se stal samostatný francouzský model Rafale, který vznikal již v době kdy v USA probíhala soutěž ATF na nový bojový taktický letoun páté generace. Ve firmě Dassault se ale rozhodli jít požadavkům na pátou generaci letounů naproti jen částečně a nadále upřednostňovat aerodynamické vlastnosti a snadnost obsluhy i nízké údržbové náklady. Výsledný letoun prokázal, že národní projekt je mnohem levnější, časově rychlejší, avšak co do schopností rozhodně ne horší nežli mezinárodní projekt v podobě modelu Eurofighter. Pro Francii proto bylo velkým zadostiučiněním, když byl Rafale zalétán o několik let dříve než prototyp Eurofighter. Stejně se dostal dříve i do řadové služby a dosáhl většího exportního rozšíření.
Ve Francii se Rafale stal prakticky univerzální platformou vojenského letectva, vedle níž jen dožívá stále se zmenšující množství letounů Mirage 2000D a 2000-5F, které čeká nahrazení. V případě námořnictva je letoun již dlouhodobě jediným útočným prostředkem. Jen ve Francii proto Rafale nahradil šest typů letecké techniky určených původně pro různé úkoly, což vypovídá o jeho univerzálních schopnostech pro vzdušný boj, likvidaci cílů na zemi a moři či průzkum nebo elektronický boj. Letounu Rafale se daří i na exportních trzích a v provozu bude u čtyř evropských letectev a dalších mimo Evropu. Francouzská administrativa dokázala letouny prodat i díky absenci zahraničních komponent, a tedy i nutných souhlasů třetích stran, což je jedním z hlavních problémů projektu Eurofighter. I přes všechny přednosti musí letoun na trhu soupeřit s nastupující pátou generací v podobě strojů F-35 a nově i dalších. Jenže vývoj páté a nyní šesté generace je finančně tak náročným, že na samostatnost musela Francie poprvé v historii rezignovat a spojit se do projektu FCAS. Rafale je proto dost možná posledním národním letounem v Evropě.

Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy AERO 122 Dassault Rafale je 163 Kč

Výběr knih autora Jakub Fojtík

Zobrazit všechny knihy autora Jakub Fojtík
Výběr knih vydavatele Jakab

Zobrazit všechny knihy vydavatele Jakab
Naše tipy


Šikmý kostel - Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie. Šikmý kostel je absolutním vítězem ankety Kniha roku nadačního fondu Čtení tě mění za rok 2020. * * * „Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme na něj zapomněli. Jezdíme do dalekých zemí poznávat staré civilizace a obdivovat města ztracená v džungli, a nemáme tušení, že jedno zmizelé město se nacházelo na severovýchodě naší země. Karin Lednická nás ve svém poutavém, svižně plynoucím a dramaticky gradujícím románu zve na místa, jejichž pohnutou historii zapadaly vrstvy ubíhajícího času. Ráda jsem autorčino pozvání přijala a nechala se unést vyprávěním o světě, v němž bylo snadnější umřít než žít, o světě plném dolů, uhelného prachu, každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a naděje.“ Alena Mornštajnová, autorka bestsellerů Hana a Tiché roky „Román Šikmý kostel od Karin Lednické mě zasáhl přímo do srdce. Od prvních stránek knihy jsem měla pocit, že cítím vůni louky, stodoly a chalupy, že všechny ty příběhy se dějí lidem, které dávno a blízce znám. Vždy jsem měla ke kraji kolem Ostravy a Karviné silné pouto. Jakoby se tam pod drsným a tvrdým povrchem schovávala spousta něžného citu. Ale po přečtení této románové kroniky dostal můj vztah ještě jiný rozměr. O mnoha dějinných událostech jsem neměla vůbec tušení. Kolik krve bylo prolito během česko­polského konfliktu. Kolik tragických osudů bylo zapomenuto. Ale díky tomuto textu se dostávají znovu na světlo a já věřím, že je to důležité. Že je důležité vědět, kdo byli ti, díky kterým jsme tu dnes my. Že je důležité vážit si každého dne života, jaký dnes můžeme žít. Šikmý kostel je mimořádný, citlivě a chytře napsaný román, který mi tyto zásadní věci připomněl. Krásnou formou. A tak to má v umění být.“ Martha Issová, držitelka Českého lva za roli hornické manželky a vdovy v televizní minisérii Dukla 61 „Téma ‚obyčejného člověka‘ semletého dějinnými událostmi je v současné české literatuře poměrně časté. Jako by právě teď ve společnosti dozrála doba k vypořádávání s často zamlčovanou minulostí. Šikmý kostel v kontextu podobně koncipovaných románů jednoznačně vyčnívá – jednak samotným tématem, jednak bravurní prací s prameny včetně orální historie, ale zejména díky nepochybnému talentu autorky, jež s řemeslnou zdatností propojuje osud jednotlivce s obrazem společnosti.“ Mirka Slámová, literární redaktorka a publicistka „U některých scén se mi písmena před očima zničehonic měnila na film – v téhle knížce čerstvě pokosená tráva doopravdy voní, pot v rozedřené ráně štípe, únava je k nevydržení a uhelný prach dusí. Jedno vím jistě: po přečtení Šikmého kostela se už na Karvinou, Ostravsko a Slezsko nebudu dívat stejně jako dřív. Ten kraj pro mě, rodilou Pražačku, získal dřív naprosto netušenou hloubku, barvu... a především historii. A Šikmý kostel se pro mě jednoznačně stává tím, čemu Anglosasové říkají eye­opener.“ Hana Pernicová, lingvistka, nakladatelská redaktorka a překladatelka „Šikmý kostel je po všech stránkách skvěle napsaný text, v němž se snoubí poetické pasáže se strohými, kde není jediné slovo zbytečné. Formou i obsahem výjimečný rukopis, který dává vzpomenout na dobu, kdy se psaly kompozičně náročné, ale zvládnuté velké romány plné emocí a silných lidských příběhů. (…) Autorka nešetří syrovými scénami, ale neuchyluje se ke zbytečnému naturalismu; je si dobře vědoma, že náznaky jsou často hrůznější než explicitní popis.“ Jiří Popiolek, nakladatelský redaktor, překladatel a publicista „... nejsou to ovšem jen osudy lidí v havířském kraji, na co autorka zaměřuje pozornost. Karin Lednická nastiňuje také historii slezského regionu a pohnuté události, které vypukly těsně po první světové válce. Čtenář s česko­polským konfliktem neobeznámený má nyní díky Šikmému kostelu jedinečnou možnost poznat všechny aspekty krvavé občanské války, na kterou dějepisci bůhvíproč zapomněli. Autorka konflikt popisuje jasně a srozumitelně, aniž by protežovala jednu či druhou stranu.“ Barbora Javorková, knihovnice a publicistka