Kniha Zvony Litoměřické diecéze představuje vybraná díla našeho zvonařství v celé šíři jejich církevněhistorického, technologického a uměleckohistorického vývoje, s důrazem na liturgické zvonění a zvon jako hudební nástroj ve službě církve. Vybrali jsme a zařadili ty nejzajímavější zvonařské památky Litoměřické diecéze: zvony nejstarší, středověké ze 14. a 15. století, renesanční i barokní, doprovázené mladší etapou zvonařství z 19. a 20. století a poté z nejmladší doby po roce 1945 až dodnes. První díl knihy podrobně popisuje 238 zvonů ze 108 kostelů a zahrnuje vikariáty Českolipský, Liberecký, Litoměřický, Mladoboleslavský a Turnovský. br Cílem publikace je v celé šíři a kráse předvést bohatství dochovaných zvonů, skryté ve věžích, a zároveň poukázat na škody způsobené válečnými rekvizicemi. V té souvislosti chceme připomenout úkol, který nás ještě dlouho bude provázet: doplňování kostelních věží tak, aby se z nich neozýval jen osamělý hlas umíráčku, ale opravdová hudba zvonů. Znovu se tím zpřítomní od středověku ustálená funkce zvonu chápaného jako signum ecclesiae – živý hlas křestanské církve a kostela, vyzývající k modlitbě. Zvony jsou živě promlouvající svědkové víry našich předků, doklady umění dávných i dnešních zvonařských mistrů a zprostředkovatelé duchovní posily všem, kdo jim chtějí naslouchat. Čtenáře vybízíme, ať krásu, radost a poznání sdílejí s námi.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.