V psychologickém románu Zvěsti ze světa po žití navazuje Jiří Maršálek na své předešlé knihy – jeho hrdina Libor přijíždí ke svému bratranci, hajnému v odlehlé horské vesnici. Píše se druhá polovina šedesátých let, ale v místech nového Liborova pobytu se zastavil čas. Příběh je v něčem blízký temnému magickému realismu, své kořeny má i v tradičním psychologickém románu F. M. Dostojevského a připomenout může i Jaroslava Havlíčka. Významnou roli zde hraje osudovost místa, stále přítomné nebezpečí, animistická víra i podivné a kruté násilí.
Everly vždycky věděla, že je jiná. Dcera kazatele, vychovaná v dusivém prostředí náboženského společenství, kde byla magie hříchem a její vlastní schopnosti zakázaným tajemstvím. Celý život poslouchala, potlačovala svou sílu, a přesto cítila, že v ní dřímá něco většího. Pronásledovaly ji zlé sny a vidiny, volaly ji neodbytné temné hlasy – a pak přišla chvíle, kdy se její život navždy změnil. Callum, pradávný démon, je osamělý lovec božstev odsouzený k věčnému putování světem a k boji proti silám, které by zničily celý svět. Po tisíce let čekal na svou jedinou osudovou ženu – na čarodějku, která se mu zjevovala ve snech a mohla změnit budoucnost. Když se jejich cesty konečně zkříží, není to náhoda. Je to osud. Brutální vražda, dům plný magie, tajemství ukrytá za zdmi a odhalení, která zpochybní všechno, co Everly dosud znala. Callum ví, že se v Everly skrývá moc, která by mohla zničit jeho nepřítele – a že cena za její využití bude zdrcující.