Je to pornografie nebo to není pornografie a je to jenom záznam života, jaký Kugelstein prožil? Bylo těch ženských mraky. Ani se tady nepíše o všech. Ale jenom jeden vztah stál za to a měl smysl. Vztah, o nějž Josef také přišel. Nebo ne...? O Josefovi Kugelsteinovi trochu jinak. V každém případě jde o autobiografické zážitky, které mi Josef vykládal a nikoliv o skutečnou realitu. Je to protimluv? Kdepak. Ostatně i on tvrdil: „Jsou to všecko vymyšlené píčoviny!” Kdyby se snad některá dáma poznala a nelíbilo se jí, že se po-znala, pak musím s plnou rozvahou tvrdit: „Nepoznala se správně. Není to o ní! Celá tahle kniha je pouhá fikce, která nemá s realitou vůbec nic společného. Psal jsem ji hlavně proto, abych všem feministkám jednoznačně řekl to, co je již v názvu knihy: „Nejsem nic jiného než odporné, šovinistický prase.” Přesněji řečeno: „Josef Kugelstein není jiného než odporné, šovinistický prase. A na tom s Josefem trváme!” Tak pravil Kugelstein: „Přes oponu z mlhy lásky vidím svůj osud prizmatem nahých, objímajících se a souložících těl, která se většinou setkala bez jakéhokoliv rozumného důvodu. Vedena pouze chtíčem, pohlavním puzením, touhou mrdat či z druhé strany kasírovat... Vidím ale také opravdovou nešťastnou lásku plnou štěstí a bolesti v srdci a v hlubinách lidské duše.” Také by se to mohlo jmenovat: „Všechna láska a špína světa.”
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.