Ztřeštěný dům na stromě - 143 pater je jedenáctou knihou o bláznivých dobrodružstvích Andyho a Terryho v domě na stromě. Příběh, který vás nahlas pobaví, vyprávěný kombinací textu a fantastických ilustrací ve stylu komiksu. Jak říká Tom Fletcher, autor knihy Nebezpečná banda „ …je to ten typ knihy, který bych jako dítě miloval“ . br Andy a Terry přidali do svého domku na stromě třináct nových úrovní! Najdeme tu recyklační sklad, demoliční koule, hlubokou temnou jeskyni se skutečným živým drakem chrlícím oheň, místnost na stížnosti, strašidelný hřbitov (kde je vždy půlnoc, i uprostřed dne) a kemp, kde si můžete užít příjemnou a relaxační kempovací dovolenou. Ukázalo se však, že to není tak relaxační, jak si Terry původně plánoval... Terry zapomene sbalit stan a jídlo, jejich pokus o rybaření končí katastrofou, strašidelné příběhy u táboráku jsou trochu moc strašidelné a... ...a aby toho nebylo málo, všichni Andyho spolubydlící z tábora začnou záhadně mizet! Dokáže se Andy odhodlat a vydat se do temného lesa a zachránit přátele včas, aby mohl dokončit jejich další knihu? br br Tak na co čekáte? Pojďte nahoru a prožijte dobrodružství s Andym a Terrym!
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.