Svazek obsahuje knižně dosud nezveřejněné texty Ladislava
Hejdánka představující příspěvky k řadě význačných témat jeho
myšlení, jako je povaha člověka, řeči, světa či pravdy. Hejdánek se
v nich ukazuje jako svébytný myslitel hledající odpovědi na otázky
po místě člověka ve světě, po roli filosofie v lidském životě a ve
společnosti, po vztahu mytického, filosofického a theologického
myšlení. Některé ze zařazených statí jsou zároveň více či méně
polemickými reakcemi na koncepce dalších autorů (jako je Jiří
Zeman, Karel Kosík, Zdeněk Neubauer, Martin Hybler, Jakub S. Trojan
či Emanuel Rádl) a pokusem o dialog s nimi.
Zaměření, jež je těmto textům společné, Hejdánek sám charakterizuje
v předmluvě k samizdatovému souboru Život a slovo z r. 1985 (odkud
je vypůjčen také název této knihy): "Různorodost pojednaných témat
je v předloženém souboru jen zdánlivá. Pozorný čtenář zjistí, že
všechny texty jsou vnitřně sjednoceny, a to nikoli pouze ani
především osobou autora, nýbrž ‚věcně‘. Ale tu musíme užít možná
trochu již zapomínané formulace Kosíkovy, že ta ‚věc‘, ve vztahu k
níž ona jednota spočívá, ve skutečnosti není žádnou věcí. Jinak
řečeno, vybrané eseje spolu neladí díky tomu, že by měly nějaký
společný předmět, jímž by se zabývaly; to společné je spíše
‚ne-předmět‘, totiž právě - nepředmětné myšlení, a především
nepředmětná ‚skutečnost‘."
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.