Bennettovo dílo Ženský román (v orig. Old Wives' Tale) patří ke klasickým dílům anglické literatury – např. kritik John Carey jej v knize Pure Pleasure zahrnul do svého výběru padesáti kvalitních a zároveň čtenářsky nejvděčnějších románů 20. století. Nový český překlad Ženský román se v názvu snaží tak jako originál o ironickou dvojznačnost. Bennett si do titulu vypůjčil lehce pejorativní idiomatické spojení (česky nejspíše „babská povídačka“), ale pojal ho v doslovném smyslu a skryl pod něj psychologicky nesmírně propracovaný příběh (tale) o životě dvou povahově odlišných sester a později manželek (wives). Mezi jejich společným dětstvím a stářím sleduje osudy jedné z nich v rodném Staffordshiru a druhé v Prusy obléhané Paříži a všímá si přitom zdánlivě všedních, a přece magických i traumatických okamžiků lidského života, jež jsou nezávislé na „velkých“ dějinách.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…