Sbírka Ymiho lebka odráží autorův úzký vztah k Islandu, o jehož
literární tradici i současnost se Miroslav Pech řadu let intenzivně
zajímá a který navštívil. Jeho poezie často vyvěrá ze smyslových
vjemů, ale i z dojmů, které v něm zanechala islandská krajina ve
své monumentální velkoleposti, k člověku často anorganicky
lhostejná a v běsnění živlů často i vysloveně krutá. V časech, kdy
byli obyvatelé ostrova vůči přírodním silám mnohem bezbrannější než
dnes, v ní jejich úděl nabýval rozměrů až fatálních dramat, kdy
smrt jim byla věrným průvodcem. Ale nejen tyto okolnosti jsou
námětem řady stěžejních básní. Je jím i duch Islandu, tak jak se
odráží v nordické mytologii a ságách či lidových pověrách o
"skrytých lidech".
Miroslav Pech dal o sobě jako spisovatel poprvé výrazněji vědět
soubory osobitě pojatých realistických povídek Napíšu Pavle,
Ohromně vtipná videa a Američané jedí kaktusy, které vyšly v
polovině minulého desetiletí. Po nich následoval jeho vrstevníky
kladně přijatý generační román Cobainovi žáci a řada titulů
inspirovaných žánrem hororu (Mainstream, Dítě tmy, Hranice už
nejsou, tati aj.). Roku 2022 vydal pod názvem Marabu svoji
básnickou prvotinu, k jejímuž napsání ho podnítily především
bolestné ztráty dvou velice blízkých lidí.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.