Ondřej Franta (1869-1939) byl český vojenský duchovní (feldkurát). První světovou válku prožil na jejích bojištích na haličské frontě jen krátce, v letech 1914-1920 byl držen jako ruský zajatec v Turkestánu a Moskvě. Po návratu do vlasti (odcházel jako poddaný rakousko-uherského vladaře, vrátil se jako občan Československé republiky) našel zaměstnání v Jindřichově Hradci jako archivář Černínů z Chudenic. Ve 30. letech sepisoval Vzpomínky ze zajetí, cenný historický i literární dokument, jenž vychází po více než 80 letech v kritické edici manželů Anastasije a Davida Frantových ze ZČU.
Everly vždycky věděla, že je jiná. Dcera kazatele, vychovaná v dusivém prostředí náboženského společenství, kde byla magie hříchem a její vlastní schopnosti zakázaným tajemstvím. Celý život poslouchala, potlačovala svou sílu, a přesto cítila, že v ní dřímá něco většího. Pronásledovaly ji zlé sny a vidiny, volaly ji neodbytné temné hlasy – a pak přišla chvíle, kdy se její život navždy změnil. Callum, pradávný démon, je osamělý lovec božstev odsouzený k věčnému putování světem a k boji proti silám, které by zničily celý svět. Po tisíce let čekal na svou jedinou osudovou ženu – na čarodějku, která se mu zjevovala ve snech a mohla změnit budoucnost. Když se jejich cesty konečně zkříží, není to náhoda. Je to osud. Brutální vražda, dům plný magie, tajemství ukrytá za zdmi a odhalení, která zpochybní všechno, co Everly dosud znala. Callum ví, že se v Everly skrývá moc, která by mohla zničit jeho nepřítele – a že cena za její využití bude zdrcující.