Kritické vydání románu Vraždění, díla, které krátce po svém vydání vyvolalo vlnu nevole zejména v podkrkonošské obci Dolní Kalná, kde Šlejhar hospodařil na rodovém statku a jejímž prostředím se inspiroval. Mozaikovitě uspořádaný děj se odehrává během půl roku, od podzimu do jara, a třebaže za tu dobu nedojde ve vsi k žádné skutečné vraždě, řada bytostí, lidských i zvířecích, se tu stává obětí krutosti druhých. Autor se sžíravou ironií líčí ambice majetnějších vrstev uvést do místního života nejnovější výdobytky civilizace a zejména okázale uspořádat vůbec první maškarní ples; na druhou stranu jeho empatický vypravěč prožívá hluboký soucit se všemi přehlíženými a trpícími, s lidmi starými a odstrčenými, s chudáky, s dětmi, s ubohými týranými zvířaty. Ve Vraždění vrcholí autorův chmurný pohled na život vykořeněný ze své podstaty a odcizený tradicím, ze kterých vyrůstal.
Když inspektorka Lottie Parkerová dostane zprávu o nalezeném těle dítěte u katedrály, děsí se, že jde o osmiletou Willow, jež se od rána pohřešuje. Ale nalezená dívka není ona – je to Naomi, stejně stará, zabalená v bílé látce, s růžencem v rukou. Obě dívky sloužily jako ministrantky. Lottie se snaží objevit spojitost mezi nimi a najít Willow – než bude pozdě. Jenže následující den je nalezena mrtvá i Willow. A něco tu nesedí: proč její matka tvrdila, že se s Naomi neznaly? A proč po Naomi nezůstala žádná fotografie? Když zmizí i chlapec ze sboru, Lottie ví, že má co do činění s nebezpečným vrahem. Dokáže ho zastavit dřív, než si vezme další dětský život?