"Nemáš zájem o rvačku? Rvačka má zájem o tebe!"
Na počátku je nabídka, která se neodmítá. Zakázka pro svaly,
jednoho kovového boxera, pár tisícovek pod rukou od kamaráda s
nevěrnou manželkou. Vítejte v chlapském světě! Zde se spory řeší
pěstí a najímáním fyzicky zdatnějších kamarádů. Každý dostane hned,
co potřebuje. Jenže, co v civilizovaném světě s rváčem jako
vypadlým z dávného Bronxu? Co s touhle spravedlností? Ulice,
chlast, rvačky, náhodní známí a vztahy. Vše funguje do doby, než se
něco pokazí. Zatraceně hodně pokazí. A z rváče se stane chlápek na
útěku. Zločinec. Vyvrhel. Jak dlouho unese svou vinu?
Roman Vojkůvka ve své novele s psychologickými prvky zkoumá
hraniční situaci. Je to příběh, který prožít nechceme. Přesto je
blíž, než si v každodenním rytmu připouštíme. Vojkůvka celou
situaci okolo hlavního hrdiny pevně kontroluje. Ví přesně, co jeho
vyvrhel prožívá. Čtenáře vtáhne do děje a nedá mu nadechnout.
Vypráví s lehkostí a nadhledem. Je strhující, cynický i banální. V
příběhu nejsou teatrální gesta. Jeho svět je neutěšený. Je to okraj
společnosti a přesto svět, v němž žijeme všichni. Je to svět viny a
zavržení, ale taky odpuštění.
"Nikdo není nevinný, každý v životě něco napáchá," tvrdí Vojkůvka.
Jak se ale vykoupit?
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.