U strážnýho anděla

Jerzy Pilch je bezesporu fenoménem současné polské literatury. Svým způsobem by se dal přirovnat k našemu o několik kategorií lepšímu Vieweghovi, neboť ho čtou jak prostí, obyčejní a v literatuře nezainteresovaní lidé, tak i odborníci a intelektuálové. Největší komerční úspěch měla právě kniha U anděla spásy. „Pod mocnym aniołem“ je název konkrétní hospody, kterou autorovo alter ego navštěvuje, mnohem víc by tu však sedlo ono londonovské „Démon alkohol“. Přestože chvílemi vyznívá jako strojená a dobře narafičená fikce na čtenáře, kterého nezajímají filozofická moudra, ale který chce slyšet především šokující výpověď bohéma-pijáka, z koketérie s upřímností vychází nakonec ona „druhá dáma“ vítězně. Pilchovi nechybí sebekritický odstup ani vtip a teplo lidské nedokonalosti, stejně jako vědomí vlastních proher a chyb (a v mlhavé dálce jakási šance na „nápravu“). Sebestředností a sebelítostí, která je typická snad pro každou fyzickou, ale i psychosomatickou závislost, je propojeno celých 250 stran jeho prózy. Stejně jako anděly, ďábly, přízrakem mladé dívky ve žlutých šatech a zároveň osudy dalších lidí, kteří určitým způsobem dráhy autorovy potěmkinovské reality alkoholika na nějakou dobu zkříží.

Kniha dostala nejprestižnější polskou cenu NIKE a dočkala se devíti dotisků.