Toulky s tátou představují fiktivní román se silnými autobiografickými prvky. Jeho páteří je cesta dospělého syna se stárnoucím otcem do Ameriky - cesta za dávným snem, za domnělým ideálem svobody a za místy známými z milovaných knih, které oba hlavní aktéry formovaly. Nejde však o pouhý výlet, ale o výpravu do dříve nedosažitelných dálek, jejímž skutečným smyslem se ukazuje být hledání cesty k sobě navzájem i návrat k rodinné paměti a dlouho umlčovaným otázkám. Epizody z cesty se skládají jako snímky ve starém albu. Otevírají staré křivdy, zděděná traumata a pozvolna, nenápadně směřují k porozumění a sblížení. Román sleduje radosti i tíhu proměňujícího se vztahu mezi rodiči a dětmi v různých fázích života a citlivě se dotýká témat stárnutí, křehkosti osobního štěstí i odpovědnosti jednotlivce vůči těm nejbližším. Vypravěč propojuje osobní a rodinný příběh s literárními souvislostmi, vhledem do dějin i nenásilnou reflexí současného světa. Text tak nabývá vrstevnatosti, nesené obrazným jazykem, jemnou ironií a občasným vkusným sarkasmem. Toulky s tátou jsou knihou o paměti, cestě a pozdním smíření - s druhými i se sebou samým.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.