Tomáš Klus

Příběh jednoho z nejtalentovanějších Čechů naší doby, jehož obdivují i poslouchají všechny generace. Před pěti lety se znenadání objeví jeden neobyčejně obyčejný kluk. Na první pohled si jen tak brnká na kytaru, jako by si s ní povídal. Zpívá, co zrovna cítí. A tak nejen autor knihy si v duchu říká něco ve smyslu - panečku, tak tohle má šťávu a přirozenou lehkost, styl, a hlavně smysl a odvahu, slova jsou o něčem. A dnes je Tomáš Klus obdivován napříč generacemi, stal se naším nejpopulárnějším a nejúspěšnějším zpěvákem! Člověk si možná najednou vybaví opravdové hudební symboly. Osobnosti, nikoliv zcela nepodobné, které kdysi také stály na úplném začátku, stejně jako nový hrdina, folkový zpěvák původem z Třince. Klus, dnes celkovým výrazem poněkud jiný než Karel Kryl či Jaromír Nohavica, s nimiž ovšem Tomáše často a svéhlavě srovnávají, se spíše podobá jakémusi mladému českému Bobu Dylanovi, nepochybně nejpozoruhodnějšímu písničkáři všech dob. A vůbec s ním nemá společné jen květnové zrození. Tomáš Klus podobně jako Dylan, rebel s kytarou a tvůrce velkých myšlenek, vyzve symbolicky hned zpočátku tvůrčí cesty své vrstevníky, aby se nestali "generací bezejmenných". Mladý zpěvák postupně dosahuje úspěchu docela fantastického, a hlavně šokujícího pro zaručené experty. Nejen mladí, ale s nimi i pomalu půlka Česka si společně z jeho avantgardní skladby "Pánubohudooken" notuje: "Za co, Pane Bože, za co?". Jako jeden z mála písničkářů zpívá o české politické scéně, a když píseň zazní na Českém slavíku 2011, kdy skončí hned za ikonou Gottem druhý, přihlížející hvězdy i hvězdičky ztrácejí lesk. Státní opera je jako opařená! Do bláznivého komerčního jarmarku SuperStar 2005 se příliš nehodí, ale za sedm let vyhraje paradoxně Českého slavíka, nejsledovanější anketu v našem popu, která je rovněž zejména zrcadlem hudebního show-businessu. Překvapivé vítězství je ovšem také přesvědčivým důkazem Tomášovy skvělé oblíbenosti mezi posluchači. Sám velký Karel Gott, jakýsi nesmrtelný český Elvis, jako jediný v sále Tomášovi zatleská vestoje a pak blahopřeje mladému českému Dylanovi! "Jeho vítězství je obrazem nálady mezi lidmi, atmosféry ve společnosti. A je to vítězství zasloužené, protože texty jeho písní mluví lidem z duše." Tomáš Klus sklidí vavříny i u prestižní Akademie populární hudby, která jeho tvorbu za rok 2011 ozdobí hned dvěma Anděly. Zrodil nový hudební fenomén. Sám říká, že ho baví lidé. Rád je poznává, rád jim nahlíží do životů a my se nyní díky poutavé knize ponořme do úžasného příběhu jednoho z nejtalentovanějších Čechů naší doby.