V trojlístku provokativních esejů představuje se Milan Blahynka v novém kabátě. Přitom, ale neodkládá svůj kunderovský baret, zpod nějž stále sleduje, jak slovesnost hodná svého jména nijak nezaostává ve skicování světa za sociologií a filozofií, ba je často předbíhá a dodává jim munici. Možná bychom jej mohli řadit k dnešním autorům tzv. libertariánského socialismu; k takovým jménům, jako je prominentní belgický filozof Philippe Van Parijs, propagátor známé ideje Základního nepodmíněného příjmu, který také definoval pojem real freedom. Neboť jak praví Blahynka: "Ani svobody, natož pocitové, není bez předešlé poroby."
Ve městech už se nedá žít a Miina rodina je nucena přestěhovat se do Výšiny, uměle vytvořené kolonie v horách. Je tam bezpečno, vše dokonale funguje, v centru se navíc nachází obrovská květinová archa, která zaručuje záchranu vegetace na zemi. Ale nic není, jak se na první pohled zdá, a nepřátelé se skrývají úplně všude. Zatímco Mia odhaluje pravdu o novém domově, lidé ve Výšině i mimo ni zjišťují, že utéct se dá před vším – kromě vlastní minulosti.