Kritické vydání deníkových zápisů prvních československých návštěvníků Tibetu Režisér Vladimír Sís a kameraman Josef Vaniš pobývali v Tibetu téměř rok a přinesli o tom několikeré svědectví. Byl to především film Cesta vede do Tibetu, kniha v angličtině a němčině, dvě knihy v češtině a reportáže v novinách a časopisech. Avšak klíčové informace o tom, jak to v padesátých letech v Číně a Tibetu „bylo doopravdy“, se nacházejí v soukromých cestovních denících obou filmařů. Filmové deníky zachycují Tibet jen pár let po čínské okupaci, kdy země, lidé a kultura ještě zachovávala mnohé z bývalé společnosti, vedené tehdy osmnáctiletým dalajlamou, se kterým se autoři osobně setkali. Obsahují velké množství neznámých a nových skutečností o tehdejší čínské a tibetské společnosti, stejně jako množství dosud nepublikovaných fotografií. Editoři — religionista, odborník na tibetský buddhismus Luboš Bělka a sinoložka Kamila Hladíková — doprovodí původní texty studiemi o historickém, politickém a společenském kontextu. Nabízíme také knihu se stejným názvem z pohledu kameramana Josefa Vaniše.
Když inspektorka Lottie Parkerová dostane zprávu o nalezeném těle dítěte u katedrály, děsí se, že jde o osmiletou Willow, jež se od rána pohřešuje. Ale nalezená dívka není ona – je to Naomi, stejně stará, zabalená v bílé látce, s růžencem v rukou. Obě dívky sloužily jako ministrantky. Lottie se snaží objevit spojitost mezi nimi a najít Willow – než bude pozdě. Jenže následující den je nalezena mrtvá i Willow. A něco tu nesedí: proč její matka tvrdila, že se s Naomi neznaly? A proč po Naomi nezůstala žádná fotografie? Když zmizí i chlapec ze sboru, Lottie ví, že má co do činění s nebezpečným vrahem. Dokáže ho zastavit dřív, než si vezme další dětský život?