Publikace je věnována nejstarší soukromé dopravní firemě v novodobé historii českých železnic, která je v roce 2025 dopravcem nejdéle provozujícím osobní železniční dopravu v České republice mimo státní dráhy. Její historie je nejen dlouhá, ale i velice pestrá. Kniha přináší historii firmy, která je i historií vzniku vlaků provozovaných jiným dopravcem než státním. Je také přehledem velice těžkých začátků soukromé osobní železniční dopravy, kdy se soukromí dopravci pokusili dokázat, že zrušení dopravy ČD na některých tratích nebylo oprávněné, protože je na nich úspěšně provozována doprava i po osmadvaceti letech, a také se na jiných tratích pokusili rozhýbat nabídku služeb pro různé skupiny cestujících. Na první pohled je jednou z mnoha obrazových publikací o železnici, ovšem z jiného úhlu vnímání je prvním a naprosto jedinečným uceleným zpracováním soudobých dějin, zejména prvopočátků soukromé železniční dopravy v ČR ve zcela nepřipravených legislativních podmínkách a v období, kdy byla snaha o zachování železnice na regionálních tratích v úplném protikladu s politikou státu. Obsahuje také popisy a mapy všech tratí, kde GWTR provozuje nebo provozoval osobní dopravu a stručnou historii tohoto provozu a také popisy vozidel, které firma používala a používá od vzniku až po současnost. A díky tomu, že vlaky a železnici fotí mnoho fotografů, kteří nejen zdokumentovali historický vývoj, ale i naše vlaky v krásné přírodě naší země, podařilo se, díky obrázkům více než osmdesáti autorů nejen domácích, ale i zahraničních, vytvořit nejen unikátní dokumentární snímky z historie ale i velice unikátní soubor nádherných obrázků vlaků z různých atraktivních míst železnice od západu po východ a od jihu na sever naší republiky.
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.