Uspořádání společnosti i záruka práv skupin a jednotlivců procházejí v historii vývojem. Obdobně je to i s jejich vnímáním a ideologickými či politickými (i vojenskými) boji za jejich změnu. ***** Obsah pojmů se vyvíjí nejen podle toho, do které politické, ekonomické a sociální skupiny člověk patří, ale i podle doby, ve které žije. Nepřicházejí však samy o sobě, automaticky, ale bývají výsledkem násilných (zřídka nenásilných) bojů. ***** Mění se uspořádání společnosti i pohled na svobodu a demokracii (liberální a konzervativní) a způsob jejich prosazování i geopolitické hodnocení jednotlivých států. Lidé si kladou otázku, zda může vytváření (mnohdy striktních) mantinelů přispívat k demokratizaci, svobodě a humanizaci jednání člověka. ***** Hledání smyslu existence, respektive postupu evoluce, si klade z různých úhlů i tato kniha. Možnost, respektive nutnost, volby „komplikuje“ život člověka, uzavírá či otevírá (ne)zvratnost perspektivy další existence i její podobu.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.