Volné pokračování Legend a pověstí staré Šumavy. Pověsti, které
si vyprávěli obyvatelé Šumavy o darebném nalezenci jménem Stilzel,
který dokázal zkrotit i samotného ďábla.
Mrzoutský, znetvořený, lidí se stranící mlynář, jednoho dne
sestřelil z nebe chlapce zamotaného do čapího hnízda. Vzal
ošklivého a rozcuchaného darebu jménem Stilzel k sobě. Mlynáře,
kterého se lidé báli, ale v jeho mlýně dál nechávali mlít zrno,
protože byl poctivý, občas v noci navštěvoval chlapík s černýma
pichlavýma očima. Stilzela přijal mlynář za vlastního, ale když
jednou lesník přinutil chlapce prozradit mlynářův úkryt v lese, kde
často pytlačil, starý mrzout chlapce vyhnal. Stilzel se pak toulal
po kopcích, spal v proláklinách, živil se úrodou z polí. Protože se
sedláci obávali, aby se z darebného halamy nestala škodná, rozhodli
se ho naučit práci. Najali ho jako obecního pasáka koní. Zanedlouho
ho vyhledal onen chlapík s černýma pichlavýma očima, který slíbil,
že za něj bude hlídat stádo neposedných koní. Sám ďábel, kterého
Stilzel později sám napálil. Hans Watzlik líčí příhody šumavského
nalezence, kterého ani nesoudí, ani neglorifikuje. Čtení drsné,
jako dokáže být sama Šumava.