Sonety školníka mateřské školky

Sonety školníka mateřské školy jsou o přírodě, ročních obdobích, o světě a o vesmíru, inspirované vzpomínkami na intenzivně prožité události, o lásce a touze, o mládí a také o odchodu z tohoto světa a o tom, že i v mateřské škole se mohou udát i neobyčejné příběhy. Nejbohatší galerista (sonet č. 155) Ještěrka s hlavou čerta šplhá po větvi jabloně, husa, co dlouhým krkem dělá díru (zdá se, že přímo do vesmíru), Kašpárek s rolničkou si sedá na koně. Obrázky, které není třeba vysvětlovat, ty obrázky jsou nejryzejší fantazií, ve školce – co změnila se v galerii. K těm obrázkům se tak rád chodím schovat. Na chodbách visí, s barevným, tichým svitem, podobné dětským snům jen těsně před úsvitem, kdy ruka mámina dělá tu chvíli jistou. Tak každé ráno si krásou proplachuji oči, když stoupám po schodech – jdu kráse po úbočí, v té chvíli stávám se tím nejbohatším galeristou.